Ano, je to tím, že právě druhou kapitolu jsem sepsala já, Soul.
Ale nebojte, mám tu pro vás jednu úžasnou zprávu, již příště si budete moci přečíst zase něco od Spirit.
Radost do života i do čtení!
Seděla na posteli a koukala na Ty šaty. Byly temně modré a přirozeně splývavé. Prostě byly naprosto dokonalé a ona si je měla vzít na tu slavnost. Skoro se i bála se jich dotknout, aby je neušpinila, ačkoliv měla zcela čisté ruce. Otevřela svou malou pokladnici. Vytáhla z ní řetízek s přívěškem vznešeného netopýra. Dala si jej na krk a přešla k šatům. Rukou přejela po té tak hebké látce, až jí naskočila husí kůže.
Ťuk, ťuk, ťuk. Ozvalo se tiše ode dveří. A pak ještě jednou: Ťuk, ťuk, ťuk.
"Dále," řekla a věděla, že je to Stewart.
Mladík pomalu vkročil do místnosti. "Slavnost začíná za čtvrt hodiny. První hosté přijdou za deset minut," promluvil strohým hlasem a odešel.
Deset minut? pomyslela si. Měla bych si pospíšit.
Slavnost nezačala nijak zajímavě. Strýc ji formálně přivítal v pevnosti a poté spustila hudba. Nejprve tančila se strýcem a následovně s několika dalšími, jejichž jména si již nepamatovala. Teď stála na balkóně a nechávala si rozevlát své dlouhé vlasy studeným větrem. Po chvíli jí byla zima, ale nešla dovnitř, protože věděla, že už nebude moci odpočívat.
Stála tak ještě asi deset minut, když se k ní přidal strýc. „Proč netančíš?"
"Jsem unavená," odpověděla na otázku potichu a zahleděla se do dáli.
"Zítra se začneš učit etiketu."
"Je opravdu nutné o tom mluvit teď?"
Pan Ralmanské pevnosti se zamračil. "Neříkal jsem ti to včera dost jasně?"
Dívka mu vysekla nízkou poklonu. "Omlouvám se Vám, pane, budu si příště dávat pozor," otočila se a vydala se zpět dovnitř s úšklebkem ve tváří, který však její strýc nemohl vidět.
Mirabelle procházela sálem a slyšela úryvky rozhovorů, do kterých se nechtěla ani za nic zapojit: "Chystáte se na ten ples u Zimerallů? Slyšela jsem, že…“, „A jak se má váš syn?" nebo "Víte, že už chytili…“ Přemýšlela, co tady dělá. Tohle měla být ta malá slavnost? Byla to spíše slavnost bez toho malá a možná i větší slavnost. Ale teď musela splynout s davem. Přistoupila tedy k jakési dámě v oranžové róbě a nechala se svést do rozhovoru o letošním podzimu.
K jedenácté hodině se jí začaly klížit oči a o půl hodiny později se už málem neudržela na nohou. Opustila tedy společnost oranžové dámy, o které se dozvěděla, že je paní la Phoanne a vydala se do své komnaty.
Ve dveřích ze sálu ji však zastavil Stewart a o chvíli později přišel i strýc. Letmým pohledem zhodnotil situaci a pokynul Stewartovy se slovy, mířenými k Mirabelle: "V osm tě přijde probudit služebná." Načež se jí ztratil z pohledu. Pouze zavrtěla hlavou a nechala se mladíkem vést.
Ráno ji služebná odvedla do knihovny, kde měla mít první hodinu etikety. Její učitelka měla okolo třiceti let, ale byla neuvěřitelně nudná. Po půl hodině dívka bez vlastního přičinění usnula. Probudil ji až hluk, který udělal strýc, když vešel dovnitř. Učitelka vůbec netušila, že Mirabelle usnula a nevzrušeně pokračovala v mluvení.
Strýc došel až k nim a otočil se na dceru Patricie di Fattes. "Co už ses zajímavého dozvěděla?"
Místo dívka však pohotově zareagovala učitelka:"Celou dobu vyprávím, tady slečně di Fattes, jak je etiketa důležitá, pro dívku jejího postavení."
Muž nevypadal příliš nadšeně, že mu odpověděla učitelka, ale nechal to být a posadil se do křesla naproti Mirabelle. "Pokračujte."
Žena znervózněla, ale ze strachu pokračovala dále, avšak nepříliš klidným hlasem. "Tak tedy, krajně nevhodné je usínat při výuce a to je také základním rysem neznalce etikety. Naprosto odsuzuji mladé dámy, které..."
Ťuk, ťuk, ťuk. Ozvalo se tiše ode dveří. A pak ještě jednou: Ťuk, ťuk, ťuk.
"Dále," řekla a věděla, že je to Stewart.
Mladík pomalu vkročil do místnosti. "Slavnost začíná za čtvrt hodiny. První hosté přijdou za deset minut," promluvil strohým hlasem a odešel.
Deset minut? pomyslela si. Měla bych si pospíšit.
Slavnost nezačala nijak zajímavě. Strýc ji formálně přivítal v pevnosti a poté spustila hudba. Nejprve tančila se strýcem a následovně s několika dalšími, jejichž jména si již nepamatovala. Teď stála na balkóně a nechávala si rozevlát své dlouhé vlasy studeným větrem. Po chvíli jí byla zima, ale nešla dovnitř, protože věděla, že už nebude moci odpočívat.
Stála tak ještě asi deset minut, když se k ní přidal strýc. „Proč netančíš?"
"Jsem unavená," odpověděla na otázku potichu a zahleděla se do dáli.
"Zítra se začneš učit etiketu."
"Je opravdu nutné o tom mluvit teď?"
Pan Ralmanské pevnosti se zamračil. "Neříkal jsem ti to včera dost jasně?"
Dívka mu vysekla nízkou poklonu. "Omlouvám se Vám, pane, budu si příště dávat pozor," otočila se a vydala se zpět dovnitř s úšklebkem ve tváří, který však její strýc nemohl vidět.
Mirabelle procházela sálem a slyšela úryvky rozhovorů, do kterých se nechtěla ani za nic zapojit: "Chystáte se na ten ples u Zimerallů? Slyšela jsem, že…“, „A jak se má váš syn?" nebo "Víte, že už chytili…“ Přemýšlela, co tady dělá. Tohle měla být ta malá slavnost? Byla to spíše slavnost bez toho malá a možná i větší slavnost. Ale teď musela splynout s davem. Přistoupila tedy k jakési dámě v oranžové róbě a nechala se svést do rozhovoru o letošním podzimu.
K jedenácté hodině se jí začaly klížit oči a o půl hodiny později se už málem neudržela na nohou. Opustila tedy společnost oranžové dámy, o které se dozvěděla, že je paní la Phoanne a vydala se do své komnaty.
Ve dveřích ze sálu ji však zastavil Stewart a o chvíli později přišel i strýc. Letmým pohledem zhodnotil situaci a pokynul Stewartovy se slovy, mířenými k Mirabelle: "V osm tě přijde probudit služebná." Načež se jí ztratil z pohledu. Pouze zavrtěla hlavou a nechala se mladíkem vést.
Ráno ji služebná odvedla do knihovny, kde měla mít první hodinu etikety. Její učitelka měla okolo třiceti let, ale byla neuvěřitelně nudná. Po půl hodině dívka bez vlastního přičinění usnula. Probudil ji až hluk, který udělal strýc, když vešel dovnitř. Učitelka vůbec netušila, že Mirabelle usnula a nevzrušeně pokračovala v mluvení.
Strýc došel až k nim a otočil se na dceru Patricie di Fattes. "Co už ses zajímavého dozvěděla?"
Místo dívka však pohotově zareagovala učitelka:"Celou dobu vyprávím, tady slečně di Fattes, jak je etiketa důležitá, pro dívku jejího postavení."
Muž nevypadal příliš nadšeně, že mu odpověděla učitelka, ale nechal to být a posadil se do křesla naproti Mirabelle. "Pokračujte."
Žena znervózněla, ale ze strachu pokračovala dále, avšak nepříliš klidným hlasem. "Tak tedy, krajně nevhodné je usínat při výuce a to je také základním rysem neznalce etikety. Naprosto odsuzuji mladé dámy, které..."
Tentokrát si musí dávat pozor, když na ni strýc zírá. Nesmí ani zívnout a nijak jinak dát najevo, že ji to nezajímá. Rozhodla se, že se nebude strýce bát. On ji nezastraší. řekla si a rozvíjela své myšlenky dál. Je však příliš chytrý, musí na něj jít lstí, jinak se jí nic nepovede. Podívala se strýci do očí, přičemž neustále přemýšlela nad svou první vzpourou.
Žádné komentáře:
Okomentovat