II. kapitola

Stala se nám drobná nehoda. Tušíte, co to bylo zač? Ne? Ach jo... Správný čtenář by to měl tušit.
Ááááno! Napsaly jsme další kapitolu!!
Šokované tváře, potlesk a chtiví čtenáři...



Shinji Asuka

"Ahoj, já jsem Emma/Penny/Michelle/Karen/Sandra/..." začaly se dívky představovat sotva vyšla učitelka ze dveří.
Katsumi se zatvářila trochu zaraženě, takovým tím ironickým způsobem. "Ahoj všichni! Super tak teď se známe a necháte mě nadýchat se trochu vzduchu nebo mě tu raději udusíte??" a pro sebe si ještě pomyslela: Nechtěla jsem náhodou zahrát poctivou novou žačku? No nic teď už to nemá cenu, když mám špatnou náladu.
"Kde je Andy?" vykřikla jedna z dívek těsně vedle ní.
"To je další vaše spolužačka?" málem propadla hysterii nová žačka, naštěstí jen málem.
"Jo, ta, se kterou jsi mluvila. Půjdu ji najít, asi šla kvůli tomu... novýmu klukovi... na vzduch," pronesla dívka s podivným úsměvem. "Mimochodem, já jsem Gina."
"Ahoj," usmála se na Ginu, ta jediná jí byla sympatická. "Můžu jít s tebou? Taky bych se trochu provětrala."
"No... jasně!" rozzářila se plavovláska a společně prošly chodbami až na nádvoří. "Támhle je! A tamten je její nový idol..."
Katsumi se slaďoučce usmála. "Shinji byl vždycky idolem mnoha dívek."
"No jo, ani se nedivím," přikývla Gina, jež ji poslouchala už jen na půl ucha. "Andy, proč jsi na mě nepočkala?"
"Já... potřebovala jsem si utřídit myšlenky," odvětila dívka vyhýbavě a pohlédla na Katsumi. Váhavě jí podala ruku: "Andraste, Andy."
"Katsumi, prostě Katsumi," nezapomněla ani na svůj slaďoučký úsměvek, ale pak se zklidnila a ještě se zeptala: "A co ti vlastně bylo, když jsem přišla?"
"Nic," zavrtěla dívka hlavou.
"Vždyť jsem ti to říkala, zamilovala se támhle do toho!" vysvětlila Gina s rošťáckým úsměvem. "Víš ty co, Andy? Půjdu za ním a zeptám se ho, jestli by s tebou někam nešel."
"Zbláznila ses, Gino?!" vykřikla Andraste.
"Ne, ne. Pro kamarádku to ráda udělám," rozzářila se plavovláska jako sluníčko.
"Ale já nechci, abys to dělala!" zvolala Andy zoufale.
"Tak já jdu," nevšímala si jí Gina a vykročila ke středu nádvoří.
"Gino!" pokusila se ještě Andy, ale bez šance. Odevzdaně pohlédla na Katsumi. "To není možný..."
Katsumi jen s úsměvem na rtech poslouchala jejich výměnu názorů. "Právě to udělala, tak asi je."
"Vždyť vůbec neposlouchala, co říkám! A teď mi jde dělat ostudu před docela cizím klukem!" povzdechla si rusovláska a zarazila se. Až do teď by jí to bylo jedno! Co se to děje?
Černovláska se už neudržela a vyprskla smíchy, během toho z ní vyšlo něco jako: "On není tak docela cizí."
Andy přidušeně vyjekla. "Ty ho znáš?!"
"Nevidíš rodinnou podobu?"
"On je... ne, proboha, Gino!! Gino, vrať se!" vykřikla rusovláska a chvíli to vypadalo, že snad i omdlí. "To ne! Taky jsi to nemohla říct dřív, že?" střelila po černovlásce vyčítavým pohledem.
Ta se v odpověď usmála a s hraným klidem řekla: "To bych, ale přišla o všechnu tu srandu." Ke konci se zatvářila jako by jí to bylo líto, ale nevydržela to dlouho a zase se rozesmála.
Andraste se sesula na zem a složila hlavu do dlaní. "Ty mrcho," uniklo jí tiše.

Shinji Asuka vyšel ze školy hned jakmile zablikalo. Nechtěl se seznamovat, na to bude čas během periody a další periody. Teď tam jen tak postával a přemýšlel jaké si napíše předměty, když napsal dobře ty testy.
Gina se vesele usmívala a zastavila se tři kroky před ním. "Ahoj."
Bratr Katsumi si ji prohlédl kritickým pohledem. "Ahoj."
"Poslyš, moje kamarádka by s tebou moc ráda někam zašla. Totiž... ona se do tebe asi zamilovala, víš a ... tak mě napadlo, jestli bys ji nechtěl někam vzít," pronesla, jakoby mu nabízela všechna bohatství světa, a ukázala za sebe. "Je to ta zrzavá."
"Hmmm... není špatná, ale proč nepřijde sama?" Shinji se netvářil zrovna nadšeně, ale netvářil se ani nijak jinak, nasadil prostě svůj klasický neutrální výraz.
"Protože... se jí až do dneška nikdo nelíbil a tak je trochu... nervózní," pokrčila Gina rameny.
"No vidíš, alespoň máme něco společného, ale nervozita to není..."
"Takže s ní někam půjdeš?" rozzářila se Gina. Jen o trochu víc a byla by supernovou.
Mladík si stále udržoval svůj neutrální výraz a a jen stroze odpověděl: "Když po tom bude toužit."
"Prima! Tak já jí to řeknu!" málem zatleskala plavovláska a bez rozloučení se rozběhla k Andy a Katsumi.
Shinji podobně jako to dělává jeho sestra pozvedl udiveně obočí a v duchu se pro sebe uchechtl.

"Tak co?" otázala se mdle Andy, když zaslechla přibíhat Ginu a zjistila, že je to opravdu ona.
"Prý ano!" oznámila jí Gina s hrdostí v hlase. "Proč sedíš na zemi?"
"Na to se zeptej jí," ukázala palcem na Katsumi a zblednuvši vydala se za Shinjim.
"Proč seděla na té zemi?" otočila se Gina ke Katsumi.
Dotazovaná se usmála: "Nejspíš se jí nezamlouval fakt, že Shinji je můj bratr. Nebo to snad bylo tím, že jsem jí vůbec ten fakt řekla tak pozdě? Teď fakt nevím." Dívka se posměšně zatvářila jakože přemýšlí.
"A v tom je problém?" zamyslela se Gina. "Spousta holek chodí s bráchou kamarádky..."
"Nevím jestli se dám považovat za kamarádku, když ji i tebe znám necelou hodinu." Katsumi svými úsměvy doslova oslňovala vše kolem.

"Ehm," odkašlala si Andraste nejistě, když se zastavila před tím klukem. "Neruším?"
Shinji se rozhlédl kolem sebe: "Nevidím nic, co by mě do této chvíle zabavovalo takže asi ne." Tentokrát se usmál, pravým úsměvem, ne ironickým. "Ty jsi ta, co o ní mluvila ta šílená blondýnka? Já jsem Shinji Asuka," řekl podávaje jí ruku.
"Asi ano. Já jsem Andraste Haloway," přijala ruku a omluvně se usmála. "Chtěla jsem se omluvit."
"To neřeš. Já jsem si zvykl na takovéto lidi. Ti jsou všude." Jeho tak raritní neutrální výraz už nadobro vystřídal sympatický úsměv.
"Nevím, jestli jsi to správně pochopil... ona totiž asi nabyla dojmu, že se mi líbíš a -" zarazila se a začervenala se, když si uvědomila, jak hloupě to znělo. "- a já s tebou nechci nikam jít. Tedy, ne že bych nechtěla, ale... nechci. Já... chápeš... víš, jak to... prostě... já nevím! Nechci s tebou nikam jít a nelíbíš se mi."
"Ne! Tohle jsem říct nechtěla! Já..." zarazila se a utopená v rozpacích sklopila pohled k zemi.
Shinji se trochu zarazil, teď nevěděl, co říct.
"No... prostě promiň. Už se to nebude opakovat," zamumlala po chvíli a aniž by na něj pohlédla, vydala se zpět k oběma dívkám.
"Tak ahoj," řekl ještě potichu.