No... už dlouho, předlouho jsme nic nepublikovaly, tak si říkám, že kdyžužtěch kapitol máme docela dost, bylo by možná hezké, udělat případným čtenářům radost (hahaha). Takže, kdyby náááhodou nějaký nešťastník zbloudil v tato místa... here you are...
Cesta domů
Krátce poté, co se rozpačitá rusovláska připojila k blondýnce a tmavovlásce, zablikalo. Všechny tři dívky se urychleně vydaly do třídy a sotva se usadily, vstoupila učitelka.
"Slečno Asuka, Andraste, Damiene," oslovila je a podala každému z nich list potištěného papíru. "Vyberte si čtyři předměty, které budete příští rok navštěvovat."
Všichni nejlepší studenti se sklonili nad svými papíry a po chvíli je učitelce vrátili. Ta je prohlédla a otázala se: "Damiene, vy máte starojazyk, ekonomii, míčové hry a rétoriku? A děvčata... obě dvě starojazyk, naturologii, umění a Minori boj?"
"Ne," vydechla slabě Andraste, zatímco Damien přikývl. Katsumi to ani nevnímala.
"Prosím? Je to snad jinak?" pozdvihla učitelka přísně obočí.
"Ne, síme," zavrtěla rychle hlavou rusovláska.
"Co se děje?" zeptala se druhá dotazovaná dívka šeptem své spolusedící.
"Ptala se jestli souhlasí to, co jsi si vybrala."
Černovláska se napřímila: "Je to tak, jak jsem to napsala."
"Nemáte-li tedy nikdo žádný problém či dotaz," zamračila se na Andraste a Katsumi, "můžete odejít."
Gina se radostně zvedla a téměř vyběhla ze třídy. Andraste ji následovala, ale na chodbě se zastavila.
"Tak pojď, přece!" vyzvala ji kamarádka netrpělivě. Dívka zavrtěla hlavou a vydala se za odcházející učitelkou.
"Kam jdeš?!" zvolala Gina překvapeně.
"Jdu jí říct, že na tu slavnost nepůjdu," odpověděla Andy.
"Cože? Proč?!"
"Nemá to smysl!"
"Andy, neblázni! Vždyť tam bude on!" naléhala blondýnka.
"Shinji je bratr Katsumi!" vykřikla Andy. "Nemám zapotřebí ztrapňovat se před jejich rodinou víc!"
"Ale... Andy..." chytila ji plavovláska za ruku a upřela na ni prosebný pohled.
"Nech mě být, Gino!" vytrhla se jí Andraste. "Dobře, půjdu tam, ale už mě dneska, prosím tě, nech!"
Její kamarádka užasle zamrkala a uraženě se otočila. Andy ji sledovala, jak odchází chodbou pryč a pak se unaveně opřela o stěnu. Co je to za kluka?!
"Ahoj, Andy," oslovil ji asi stejně starý mladík. "Slyšel jsem, že jdeš na slavnost."
"Ne kvůli tobě, drahý Michaelli," usmála se provokativně a rozhodla se z jeho přítomnosti zmizet. Nic ovšem není tak jednoduché, jak se zdá.
"Tak jak jsi na tom s tou zrzkou?" zeptala se Katsumi bratra po cestě domů.
"Tvoje spolužačky?" odpověděl jí otázkou.
"Jo, ale o to nejde, co ty a..." dívka chtěla ještě pokračovat, ale Shinji jí skočil do řeči.
"Nevypadalo, že by se s tebou chtěla nějak víc bavit."
"To je jedno. Ji na nic nepotřebuju. Tak už se nevykrucuj a řekni, co ti řekla." A aby dodala svým slovům na důrazu stoupla si před bratra tak, že se musel zastavit.
On jen protočil oči v sloup a konečně jí odpověděl: "Vysvětlila mi, že se jí nelíbím a že se mnou nechce nikam jít a ještě se omluvila za kamarádku."
Černovláska se smíchy skácela k zemi. Hned se však napřímila a zbledla. Její dobrá nálada byla pryč. Rozhlédla se kolem sebe. To je divné, pomyslela si, měla jsem za to že cítím něčí pohled v zádech.
Shinji se na ni zmateně podívala. "Děje se něco?"
Sestra na něj pohlédla skelným pohledem, ale pak příliš rychle odpověděla: "Ne, nic. Všechno dobrý!"
"Půjdeme radši domů."
"Tak kvůli komu, Andy?" zamračil se Michaell a přiblížil se k dívce blíž.
"Kvůli Gině," odsekla dívka a bojovně zaťala ruce v pěst. "Slíbila jsem jí to."
"No jasně. Jen kvůli kamarádce. Čím to bude, že ti nevěřím?" zavrčel chlapec. "Kterej to je, co mu mám rozbít hubu?"
"Cože?!" vyhrkla Andraste nevěřícně. "Co tím chceš říct?!"
"Co asi?" mávl Michaell rozčileně rukou. "Vždyť se tě snažím získat už od osmnáctky a... je to ten novej, že jo? Ten, co o něm o přestávce básnila Penny?!"
"Ty jsi blázen! Mám snad ve zvyku měnit názor kvůli člověku, kterého vidím prvně v životě?" obořila se na spolužáka rusovláska. Ne, nemíváš, Andraste, a moc dobře to víš! Tak co dneska blázníš?!
"Andy..." začal Michaell a přistoupil těsně k ní. Ruce položil na stěnu vedle jejích ramen a znemožnil jí únik. "... dostaň už konečně rozum..."
"Já mám rozum! Odjakživa mám rozum. Zato ty asi ne! Okamžitě mě pusť, nebo budeš litovat!"
Mladík ovšem jejího varování nedbal a přitiskl své rty na její. Dívčina reakce byla okamžitá. Prudce zvedla koleno a její spolužák se zhroutil k zemi schoulený do klubíčka.
"Idiote," sykla Andy a oddechla si. Náhle měla velmi intenzivní pocit, že se někdo blíží. Odlepila se od stěny a obešla Michaella.
"Ty... tos přehnala, Andraste!" sípěl chlapec na zemi. "Přísahám, že ti to vrátím!"
"Kam zmizelo tvé 'vybranné' chování?" ušklíbla se rusovláska a otočila se k němu zády. Pocit něčí přítomnosti zmizel... zvláštní.
Ovšem už u východu ze školy se nemohla zbavit pocitu, že ji Michaell pronásleduje i se svou pomstou. Celou cestu domů běžela a teprve tam se znovu cítila v bezpečí.
Před domem Katsumi prudce odstrčila branku a vřítila se do domu. Bylo otevřeno a tak si to s tichým mručením namířila přímo do svého pokoje, kde za sebou zamkla.
Dívčin bratr dorazil o pár okamžiků za ní svým sebejistým krokem. "Dobré odpoledne, mami, Lory," pozdravil malou, hubenou černovlásku a plnoštíhlou blondýnku.
Černovlasá žena mu vyšla naproti. "Shinji," usmála se na svého syna a zahleděla se mu do očí, "co je s tvou sestrou?"
Mladík jen zakroutil hlavou. Plynulým pohybem ze sebe odložil vedle pohovky batoh a uvelebil se na pohovce. "Jako vždy. Utahuje si ze spolužáků a je naštvaná, že jí to kazím."
Michiko Asuka se zářivě usmála, pohladila syna po hlavě nenápadně tak, aby mu vlasy trochu upravila. Shinji spustil televizy, takže si matky nemusel všímat. Když zjistila, že syn o její pozornost nestojí, přešla přímo ke dveřím pokoje své dcery a výrazně na ně zaklepala. "Katsumi, otevři!"
"Nech mě být!" zařvala na ni v odpověď dívka.
Mladá žena se na okamžik zamračila. "Právě jsem se tě chtěla zeptat, jestli by jsi nechtěla jít koupit nějaké nové šaty na tu školní slavnost. Ale když nechceš..." Jako na povel se ozvalo šramocení klíče a dveře se znenadání otevřely. Za nimi stála dívka se širokým úsměvem na rtech. "Kam vyrážíme, mami?"
pondělí 26. ledna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat