Pokud to někoho zajímá, na naší straně stále živo. A tohle je výsledek jedno krátkého (cca 3-4 hodiny) posezení u McD. Předevčírem.
Seděly v kavárně a koukaly na sebe. Čas se vlekl.
"Co budeme dělat?" zeptala se černovláska.
"Carmen?" pozvedla na ni obočí blondýnka.
"Caro!" vykulila na ni oči druhá, nakrátko ostříhaná blondýnka.
"Hm?" ozvala se druhá černovláska s velkým nadýchaným drdolem a zvedla halvu od módního časopisu.
"Říkala "Caro!", ne "Taro!"," protočila oči v sloup první černovláska.
Zmatená černovláska se na ni nejprve ušklíbla a pak nahodila vyděšený pohled. Chvilku se nervózně rozhlížela okolo. Když očima našla, co hledala, zvedla mikinu a hodila ji Carmen na hlavu.
"Au," podotkla dívka a stáhla si mikinu z hlavy. "To snad ani nemuselo být..."
"Skočím pro ubrousky," nabídla se blondýnka a vyskočila od stolu.
"A já pro sekáček na led," zvedla se hned po ní Tina.
"Uh," podotkla Carmen a nasadila si nebezpečnostní brýle.
"Sorry, příště si ten oheň has sama!" zamumlala Tara a zase se začetla do časopisu.
Cara neodpověděla. Brýle totiž zčernaly a na jejich tmavém povrchu se začaly objevovat zajímavé obrazce.
Tina zarazila sekáček do stolu. "A kde je ten led?!"
Ze dveří na toalety vyběhla Clair s náručí ubrousků a s velikou ranou je položila na stůl. Hned na to se jala vytírat Cařiny brýle, které jí ani nesundala z očí.
"Jdu pro ten led!" zamračila se Tina, když jí nikdo neodpověděl.
Tara sklapla časopis. "Jdu domů."
Cara se bezmocně natáhla: "Nechej ho tady, prosím."
Také Clair se za ní bezmocně natáhla, bohužel rukou, kterou svírala Cařiny brýle, čímž jí je vytrhla. "A na mě počkej."
"Sekáček!" vykřikla Cara vyděšeně a skočila pod stůl.
"Huh! Vylez!" následovala ji Clair.
Tina položila na stůl pytel ledu. "Uf. Kde jsou všichni?" pohlédla tázavě na Taru.
"Já už tu nejsem," pokrčila rameny, položila na stůl módní časopis a a rozešla se ven. "Clair, odcházím."
Cara vylézající zpod stolu chňapla po magazínu. "Neštípej mě!"
"Cože?! Cože?! Já, že tě štípu?!" rozčílila se Clair a natáhla se pro sekáček.
"To by mě zajímalo, jestli máme dost ubrousků," zamyslela se Tina.
"Taró! Taruškó! Nenechávej mě tu!" Cara se s křikem rozběhla pryč.
Clair mávající sekáčkem se vydala za ní. "Čekejte, jdu s váma."
"Má zbraň, má zbraň!" vykřikla Tina s náručí plnou nových ubrousků.
"Kdo, kdo?" zaječela Clair, pustila sekáček, popadla Tinu za ruku a všechny čtyři vyběhly v oblaku klesajících ubrousků z kavárny.
čtvrtek 1. dubna 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat